Uncle'sCOOL blog

Jak na angličtinu (aktualizovaná verze)

14. září 2007 v 14:18 | strejcek |  UNCLE'S ENGLISH
Jeden příběh
Většina z nás si asi dokáže vybavit příběh o Robinsonu Crusoe. Tento trosečník na pustém ostrově se dlouho trápil samotou, která mu nedovolila s nikým hovořit. Mohl mluvit nanejvýš sám k sobě. Až se jednoho dne spřátelil s divochem. Dal mu jméno Pátek. Pátek nerozuměl Robinsonově řeči, ale pod jeho vedením si postupně osvojil Robinsonův jazyk, který se velmi lišil od jeho vlastního. Nemluvil perfektně, ale to nejdůležitější zvládl. Naučil se komunikovat s Robinsonem.
Jak Robinson svého nového společníka na pustém ostrově učil? Co vedlo k tomu, že si dokázali vzájemně sdělit své myšlenky? Nejdůležitější bylo jejich přání vzájemně si porozumět. Tato touha po porozumění byla pravděpodobně tím nejdůležitějším.V psychologii se ji říká motivace. Kdyby Pátek nebyl motivován a nechtěl se jazyk naučit, a Robinson nechtěl Pátka učit, nikdy by se jim to nepodařilo.
Robinson byl trpělivý, a nápaditý učitel a Pátek pozorný a trpělivý žák. Učitelem se stává každý, kdo nám pomáhá něco se naučit. Není to tedy zdaleka jen učitel ve škole. Může to být stejně tak dobře trenér, spolužák nebo kamarád. Nemusí to být dokonce ani druhá osoba, ale pouze my sami. Mezi lidmi znalých cizích jazyků je mnoho samouků.
Žák i učitel cizího jazyka potřebují trpělivost a vynalézavost. Měli by spolu hledat ten nejlepší způsob, jak se jazyk naučit. Způsobů je mnoho. Tento článek má nabídnout pouze pár nápadů vycházejících z osobních zkušeností autora a z psychologických poznatků o učení, jak jsou popsány v některých knihách.
O učení se slovíčkům
Je pro nás asi samozřejmostí, že než se začneme učit nějaké cizí slovo, musíme nejprve znát jeho význam. Aby se Pátek mohl naučit slovo v Robinsonově řeči, musel vědět, co to slovo, které od něho slyšel, znamená. Druhou nezbytnou věcí byla jeho schopnost dané slovo správně zopakovat. Nebylo to jednoduché, zvlášť když jazyky obou byly tak odlišné. Znalost významu slova spolu s jeho výslovností a pravopisem je základní předpoklad k jeho správnému učení.
Zjistit význam slova není obtížné. Buď jej odvodíme z kontextu, zeptáme se někoho, kdo ví co znamená, nebo jej prostě najdeme ve slovníku. Jak ale na výslovnost? K tomu, abychom mohli slovo správně vyslovit a zopakovat, jej potřebujeme slyšet. Anglicko-české slovníky kromě anglického slova a jeho českého ekvivalentu obsahují vždy také tzv. fonetický přepis výslovnosti. (Text v hranaté závorce.) Dovednost správně číst znaky těchto přepisů je poměrně náročná. Proto je lepší používat multimediální slovník, kde slovíčko můžeme nejen vidět napsané, ale i slyšet. (Najdeme ho např. na internetu. www.centrum.cz/slovník. Napíšeme slovo, které se chceme naučit. Zobrazí se nám český význam a vedle něho ikonka reproduktoru. Když na ní poklepneme měli bychom brzy uslyšet slovo, které se chceme naučit.)
Když známe význam slova i jeho výslovnost, můžeme začít s učením. To začíná tehdy, když se nové slovo snažíme zapamatovat. Jak si pamatujeme, se dá trochu pochopit na příkladu z techniky. Je to v podstatě podobné jako z ukládáním hudby na digitální paměťová média - CD ROM nebo FLASH disk. Nahráváním, vytváříme v médiu "stopu". Jednoduše do ní vtiskneme informaci. Buď ji vypálíme laserem (CD ROM) nebo využijeme elektrický náboj ("FLASH"memory). V našem případě je tímto médiem mozek a hudbou cizí slovo, které se chceme naučit. Pro cizí slovo, které se učíme, si náš mozek také vytváří paměťové stopy.
Jak se vytváří paměťové stopy v našem mozku? Při zvětšení vypadá mozek jako nepřehledná pavučina nervových vláken (synapse) spojující nervové buňky (neurony). A právě tato spojení jsou klíčová pro zapamatování. Čím více a silnějších spojů, tím lepší paměťová stopa a lepší schopnost vybavování. Opakování má vliv na sílu těchto spojů. Zapojování různých smyslů, představ a myšlenek zase na jejich množství. Co to znamená pro učení se slovíčkům?
Učení je tím účinnější, čím více funkcí našeho mozku do učení zapojíme. (Mozek má velké množství těchto funkcí, mezi nimiž jsou v učení jazykům nejdůležitější smyslové vnímání (sluch, zrak) smyslové představy, emoce, myšlení, čtení, psaní, mluvení, pohyb, vnímání prostoru apod.) Dalo by se říci, že čímvíce funkcí, tím více spojů.
Jako příklad si uvedeme učení slovíčku "CAKE". Když známe význam tohoto slova i jeho správnou výslovnost, můžeme si pro jeho zapamatování pomoci trochou fantazie a vybavit si vzhled a chuť nějakého našeho oblíbeného dortu. Tím vytváříme spojení mezi slovem, jeho vizuální představou a představou chuti.
Lepší než smyslová představa je přímo konkrétní smyslový vjem. Chceme-li se například naučit anglické názvy nábytku nebo kuchyňského nádobí, může nám pomoci, když si skutečné nádobí nebo nábytek v naší kuchyni opatříme cedulkami s anglickými slovíčky. Na lednici si můžeme dát cedulku "FRIDGE", na příbory třeba napsat lihovkou FORK, KNIFE, SPOON apod. Zde vzniká spojení mezi slovem, zrakovým vjemem, vnímáním prostoru, a pohybem. Vždy se nám budou učit lépe slova, která si dokážeme konkrétně představit nebo zobrazit, tak jak to bylo popsáno výše.
Abstraktnějším způsobem vytváření paměťových spojů jsou logické vazby mezi slovy. Tyto vazby je možné názorně zobrazit podle tzv. pojmových nebo myšlenkových map. Učíme-li se například slovo "STRAWBERRY" , můžeme si například uvědomit, čemu je toto slovo podřazené (FRUIT), s jakými slovy souřadné (APPLE), zda se dá popsat nějakou vlastností (RED, SWEET), co se s věcí dá dělat (EAT), nebo jak se dá použít (IN CAKE).
Vytváříme-li takovéto myšlenkové mapy je dobré pomoci si slovíčky, které už známe. Snažíme se přitom, nepoužít v jedné mapě více než sedm různých slov. Poslední poznatky kognitivní vědy zabývající se mozkem a jeho schopnostmi dokazují, že skupina sedmi položek je nejlepší pro zapamatování.Můžeme ale jdenotlivé mapy dále spojovat. Výhodou však zůstává učit se myslet v blocích, které obsahují pouze sedm prvků.
Pierce Howard ve své knize Příručka pro uživatele mozku zmiňuje takzvaný kontstruktivistický model učení. Každý člověk přistupuje k nové informaci vždy už s nějakou zkušeností nebo předporozuměním. Každou novou informaci tak vědomě nebo nevědomě porovnáváme s tím, co už známe. Když je to podobné, lépe se nám to učí. Říká se tomu také tzv. mnemotechnické pomůcky. Jedna z takových moc hezkých pomůcek je posána na stránce http://www.abuduumet.com/metoda.php
Použitá literatura a internetové stránky:
Čáp,J: Psychologie pro učitele.Praha, Portál 2001
Fisher, R.: Učíme děti myslet a učit se. Praha, Portál 1997
Howard, Pierce, J.: Příručka pro uživatele mozku, Praha, Portál 1998
Použité obrázky z internetu
concise.britannica.org, sciencemag.org, in, reddiff.com, angelslildevil.devantart.com
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kmotter Harry Kmotter Harry | 14. září 2007 v 14:23 | Reagovat

To by mě zajímalo, jaké ještě jiné finty na učení slovíček se dají použít. Určitě to, co tady píše ten strejda, není všechno.

2 Nikolas Nikolas | E-mail | 8. listopadu 2007 v 18:44 | Reagovat

podle me je nejlepsi se neucit vubec:D:D:D:Dne,SRANDA:)

3 mjmvejfb mjmvejfb | E-mail | Web | 29. května 2009 v 3:12 | Reagovat

JRPDpL  <a href="http://rszhhernkmav.com/">rszhhernkmav</a>, [url=http://ladncmpvidlj.com/]ladncmpvidlj[/url], [link=http://uzgjjwqnyvee.com/]uzgjjwqnyvee[/link], http://qhyzcaksgdmy.com/

4 flower girl beach dresses flower girl beach dresses | E-mail | Web | 16. ledna 2013 v 8:28 | Reagovat

Why did Silly Sue throw her guitar away? Because it had a hole in the middle.
http://www.pathdress.net

5 Katka Katka | Web | 5. července 2013 v 18:25 | Reagovat

Docela užitečné. Oceňuji snahu pomáhat v tomhle zdlouhavém celoživotním procesu ostatním :) Nejlepší jsou vjemy, s kterými se pojí nějaká emoce... Nejvíc se mi osvědčily filmy a písně :)

6 Honza Honza | E-mail | Web | 4. prosince 2015 v 15:03 | Reagovat

Tak občas píšu něco o učení a efektivitě učení. Pokud chcete vědět více klikněte na web.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama